Myšlenky o Penny a našem spolku

Mám takovou myšlenkovou… :)
Tak to bude asi delší :)
Čtěte kdo chcete a máte čas :D

Penelopka a s tím související náš "spolek"

    Tento týden je to měsíc od Penelopčiny operace a tak bylo na čase udělat kontrolní testy žlučových kyselin.. Ale řeknu Vám, že zadarmo nám tu krev nedala :D 3 veterináři ji museli držet a několik minut bojovat aspoň o kapku do zkumavky :D Jak říkáme - Hadička no J No a výsledek? Jsme v normě!!! :D Takže to vypadá téměř na jistotu, že je po shuntu :) Ale ještě nás na těch pár posledních procent jistoty čeká vysazení léků a přechod na pořádnou stravu.. Tak snad se tam nic nezmění. Ale i tak jsme zdraví a zachránění a můžeme si užívat života :)
   
    Měla jsem z toho ohromnou radost a zároveň mne to vždy kopne tak trochu zpátky za Rayuš, kdy si postesknu, že mě moc mrzí, že jsem pro ni nemohla udělat víc a nikdy si nepřestanu asi vyčítat, že jsem neposlechla svoji intuici. Ale zároveň vím, že ona by nás i tak opustila, tam se opravdu nedalo nic dělat. Byla to jen otázka času, byla na tom mnohem hůře než Penny. Jen bych jí tu chtěla ještě chvilku mít. Moc mi chybí! Ale prostě to tak je, víc nešlo…Jak říká můj mužský, zažily jsme i to úplně špatné ( Rayuš) a i to,jak to může dopadnout co nejlépe ( Penny). A má pravdu!

A teď ten nás "spolek"

A tak jsem se přistihla, že s uvědoměním, že je tedy Penny v podstatě zdravá?! Ano je slepá?! Tak jsem si říkala, že je normální a běžné, že spolky dají pejska do kupy, aby jej pak dali k adopci. A tak by to tedy mělo být asi i u nás dle této reality. Takto by to mělo fungovat. Tohle je něco, co neskutečně obdivuju a před těmito lidmi smekám! To, že dají kolikrát naprosto zdevastovaného ( fyzicky i psychicky) pejska do kupy, dají do toho energii a srdce a pak o něj "příjdou" Já vím,že jde někam, kde bude šťastný! A o to jde! A naprosto s tím souhlasím!! Jen narovinu, já bych to nedokázala! Jsem na tohle asi slaboch! J Zjistila jsem, že čím jsem starší, tak emoční situace zvládám hůře a trvá mi déle je " zpracovat". Takže ne momentálně bych to nedokázala v mém nastavení v hlavě! Je možné,že s postupem času změním názor, vyvinu se.:) Budu terminátor :D Taky jsem říkala, že cesta dočasky pro mne není, právě z důvodu vytvoření si vztahu k hafanovi a pak mu říct sbohem. A přesto jsem svolila s umístěním kokřice Bellinky k nám,a mám jim moc ráda a bude mi chybět, ale taky se moc těším na to,že kdo ji dostane bude opravdu šťastný! Takže asi ano, dokázala bych to. Nevím, uvidím, až nastane okamžik jejího odchodu od nás. :) Nikdy jsem to nezažila a je to pro mne nové, tak uvidíme jak to opravdu mám! :D
    Takto! Dokázala bych a to je to,co má smysl,se o toho hafíka postarat a dát jej do kupy a zvládla bych ten příval emocí, ale nevím, jestli bych zvládla jej pak někomu dát s vědomím, že mu bude "lépe" jinde! A to je ten okamžik, kdy jsem si řekla, ano shunt je vyřešen, ale pořád je slepá. A už jsme se spolu sladily, učíme se na zvuky, vymýšlím, jak jí to co nejvíce usnadnit ( rolničky na teniskách, zvukové hračky, trénink na zlepšení ostatních smyslů apod) Bude s ní případný adoptivní rodič s ní taky takto pracovat? A hlavně jí naprosto miluju!! Bylo by to bylo jako si vyrvat kousek srdce.

    Hodně lidí v našem okolí moc nechápalo, proč máme spolek. A já se jim narovinu ani nedivím. :)  Byli zvyklí, že to jsou naši psy a že teda co to teda ten náš spolek je.. A víte co? Ano papírově dle nějakého zákona, jsme spolek. Ale. Já nás vnímám prostě jako domov, pro ty, kteří prostě nenašli rodinku, někdo to s nimi vzdal apod. To, že se začínáme řekněme orientovat na ty nějak hendikepované, je né protože budeme zajímaví. Ale protože já se v lidské praxi věnuju tomu, jak lidem pomoct od bolesti pohybového aparátu, jak jim dát tělo fyzicky do kupy, takže je mi to blízké, a hlavně mě to moc baví a naplňuje už 16let! A tak to prostě dám i těm chlupáčům. Tam je můj vlastní smysl. A máme tu vše pro ně přizpůsobeno :)

    Takže zpět myšlenkama…

    Takže ano jsou naši a ano jsou doma. A proč tedy spolek? Protože nám to dává v dnešním světě více možností. Můžeme pořádat akce, pomáhat oficiálně a taky…Protože pracujeme oba dva, a vše naprosto vše, co se týče financí dáváme našim hafanům, ale někdy mohou nastat situace ( třeba jako operace Penny), kdy na to prostě nebudeme finančně stačit. A nemůžeme pořád chodit za rodiči s prosítkem o peníze. A bojím se situace, že bych jen seděla a brečela, že nemám na třeba operaci, která může zachránit život mému pejskovi. Mám tu možnost, kdyby někdy bylo potřeba. Protože už teď vím, že se naše zvířecí rodinka určitě bude rozrůstat. :) Proto stále, tak jako ostatní spolky, vymýšlím další a další věci, jak si řekněme nasbírat finanční polštář na účet ( závod, akce, výrobky na prodej..) A víme všichni, že čím budou naši pejsci starší tím, budou potřebovat více péče a tedy více financí na péči. Tak je potřeba myslet trochu dopředu.

    S tím souvisí taková vtipná myšlenka, kterou jsem kdysi prohlásila nahlas. :D Všechny naše poslední pejsky máme od Janky ze Zverokruhu a tak jsem jednou řekla, že jsme takový "secondhand Zverokruhu" :D Janka nám důvěřovala a svěřila nám pejsky, které vypiplala, dostala z toho nejhoršího. A my jsem se prostě vždy ozvaly, když je i přes její velkou snahu prostě nikdo nechtěl! A já je chtěla. Chtěla jsem jim dát náš kousek domova! A bude-li potřeba a možnost udělám to zas :) ( Třeba u Janky nebo u někoho kdo nás osloví s pomocí právě hendikepovaného pejska. A beru to jako možnost pomoct tím dále. A víte jak? Tím, že třeba uvolním prostor třeba u Janky, aby mohla pomoct dalšímu. Protože my v té situaci záchran, zatím nejsme. A tak můžeme pomoct třeba tímto způsobem, že převezmeme péči a že se o ně postaráme do konce jejich života.To je to,co umíme a je to pro nás to nejmenší!
  
    A zároveň neumím Vám ukazovat ( ač bych mohla) jak je to někdy náročné jak fyzicky, psychicky, časově či finančně, tak pro mne samotnou je těch sra..ček.. už tak dost všude a já sama pro sebe si chci uchovávat právě ty okamžiky toho štěstí jako ty důležitější. To druhé opačné k tomu štěstí taky patří. To je prostě rovnováha. :) A nikdy bychom neměnili! :)

     A tak "kvůli tomuto všemu" je pro nás někdy těžké přesvědčit okolí, že finance nedávají nám, že jsou pro naše pejsky, které jsme si vzali do péče k nám domů. Pro tyto i naše budoucí svěřence. Krom těch adoptivních máme své další 3 pejsky papírové, kočky a králíky a nikdy jsme nevzali peníze ze spolku pro ně. Tak to prostě je :)

    Takže toto je to , co je smysl našeho "spolku" našeho psího domova :)

A hlavně konec mého myšlenkového průjmu, a kdo jste to zvládl přečíst až sem, tak si zasloužíte medaily :D

Tak všechny tlapky na to :)